TŘIKRÁT NA ŠTRBSKÉ PLESO

POPRVÉ ROKU 1896

Osídlování zalesněného úpatí Vysokých Tater v šestnáctém a sedmnáctém století nezasáhlo do hor, kam přicházeli jen pastýři, dřevorubci a horníci, lesníci a lovci, sběrači lesních plodin a léčivých bylin, geologové a botanici. Až koncem osmnáctého století tu vzniklo větší osídlení v místech dnešního Starého Smokovce , při prameni kyselky, blízko lovecké chaty grófa Štefana Csákyho. Ten tu dal postavit roku 1797 tři dřevěné domky a kaplanku pro letní návštěvníky hor, a v první polovině 19.století pak zřídil vodoléčebný ústav. Proslulost výsledků léčení příliv hostí zvyšovala. S nimi přicházeli do Vysokých Tater jejich průvodci a turisté, i když cesty byly zatím namáhavé a putování zdlouhavé.
Převratnou změnu do života prostých pasteveckých a rolnických osad v podhůří přinesla Košicko-bohumínská dráha ze Žiliny přes Štrbu a Poprad do Spišské Nové Vsi , v létě 1872 prodloužená až do Košic . Ve vysoko položené stanici Štrba na ...
Šlo o to, jak spojit druhou podtatranskou stanici Štrbu s půvabnou živou oblastí Štrbského Plesa , rozloženou v nádherné kotlině pod věncem horských štítů. Překonat na poměrné krátkou vzdálenost výškový rozdíl 450 metrů mohla jen ozubnicová železnice podle některého ze švýcarských systémů.
O koncesi ke stavbě požádal uherský magnát Vojtěch Keglevich v roce 1892, ale koncesi pak převzal majitel Štrbského Plesa Jozef Szentiványi a dal vypracovat projekt v Budapešti. Obyvatelé Štrby horskou dráhou nebyli nadšeni, obávali se, že jim odvede hned od vlaku návštěvníky do Vysokých Tater a že přijdou o výdělky hospodští, povozníci i ti, kdo pronajímali byty. Odmítali prodat pozemky na stavbu trati, nakonec však ustoupili a ukázalo se, že o nic nepřišli.
V červenci 1895 vytyčili zeměměřiči trasu ozubnicové dráhy ze Štrby na Štrbské Pleso s jedinou ...

(Josef Hons, Horské dráhy světa, Nadas, 1985)

Strana vytvorená: 05-VI-2000 Posledná aktualizácia: 14-II-2004
	( h182-2.htm )