Hlavní údaje: 110

Vznik a popis 110

Elektrické lokomotivy první generace vyráběné od roku 1953 v n.p. ŠKODA Plzeň byly určeny k tratové službě. Při rozvoji elektrizace a velkých výkonech na seřaďovacích a železničních stanicích se v šedesátých letech začala projevovat naléhavá potřeba elektrických posunovacích lokomotiv. Důvody byly ekonomické, spočívající v nižších provozních nákladech, a ekologické, spočívající v nižší hlučnosti oproti motorovým posunovacím lokomotivám, což bylo významné především v hustě osídlených aglomeracích. Do typové řady elektrických lokomotiv druhé generace byly proto zařazeny i posunovací lokomotivy ve stejnosměrné a střídavé trakci.
Prototypy elektrických stejnosměrných lokomotiv řady E 458.0 (110) vyvinul n.p. ŠKODA Plzeň a dodal je v roce 1971 k provoznímu ověření. Zkoušky byly úspěšné, a proto v letech 1972 a 1973 následovaly sériové dodávky. Lokomotiva byla zadána jako kapotová se střední vyvýšenou kabinou strojvedoucího umožňující dobrý výhled a snadnou změnu směru. Sběrač proudu je jeden, umístěný na střeše kabiny strojvedoucího. Výkonové parametry byly voleny tak, aby optimálně vyhovovaly pro posunovací službu a nahradily v plném rozsahu parní a motorové posunovací lokomotivy. Výkon 800 kW a zpřevodování na maximální rychlost 80 km/h umožňuje dosáhnout při rozjezdu tažné síly až 160 kN, což plně vyhovuje i pro těžký staniční posun a přetahy. Podvozky mají jednoduchou konstrukci s pryžovým vypružením a vedením dvojkolí. V sekundárním vypružení skříně lokomotivy jsou použity vinuté ocelové pružiny s podélně řazenými hydraulickými tlumiči. V podvozcích jsou stejnosměrné tlapové trakční motory 1 AD 3946 aT.
Regulace výkonu je odporová při elektromagnetickém ovládání řazení odboček. Celkem je 36 jízdních stupňů, z nichž poslední tři po vyřazení trvale zatížitelných odporníků zeslabují elektromagnetické pole až na hodnotu 50 %. Trakční vlastnosti a zabudované elektrické vytápění souprav umožňuje použití těchto lokomotiv i pro vozbu osobních a nákladních vlaků na méně zatížených elektrizovaných tratích.
Barevné řešení lokomotiv doznalo několika změn. Prototypové lokomotivy měly kapoty, spodní část kabiny strojvedoucího a střechu oranžovou (oranž návěstní), okenní pás kabiny a tři pruhy na čelech kapot, z nichž horní přecházel do bočních stran kapot bílé, rám a pojezdovou část včetně tažného a narážecího ústrojí černou, zábradlí žluté (žluť chromová) a sběrač červený (rumělka tmavá). U sériových dodávek byla barva oranžová vystřídána zelenou (zeleň tmavá) a bílá krémovou střední.

Zdroj:173

Ďaľšie informácie o rušňoch ŽSR radu 110

	Strana vytvorená / Site created : 04-IX-2000 Posledná aktualizácia / Last update : 19-I-2002
	( http://www.rail.sk/arp/slovakia/rolstock/110-2.htm )