Uspokojiť požiadavky jednotlivých rezortov umožní aj zblíženie sadzieb DPH
TASR26.10.2002 - Zdroje na navýšenie výdavkov štátneho rozpočtu na budúci rok o 5,9 miliardy Sk na celkových 291,7 miliardy Sk získa ministerstvo financií predovšetkým zblížením sadzieb dane z pridanej hodnoty (DPH).
Podľa podpredsedu vlády a ministra financií Ivana Mikloša sa horná i spodná sadzba DPH sa posunie o 3 %, čo by malo priniesť do štátneho rozpočtu (ŠR) približne 3 miliardy Sk. "Hoci došlo k posunu oboch sadzieb rovnakou mierou, očakávam, že takéto zblíženie vyvolá vyšší príjem pri DPH z dôvodu nižších nadmerných odpočtov a nižších únikov," vysvetlil. "Zároveň je to krok k ďalšiemu zbližovaniu, prípadne zjednoteniu sadzby DPH od roku 2004," dodal.
Vládny kabinet dnes schválil rámcový návrh budúcoročného štátneho rozpočtu pre jednotlivé kapitoly, pričom deficit ŠR navýšil o 0,5 miliardy Sk na 56,4 miliardy korún. Celkové príjmy ministri zvýšili o 5,3 miliardy Sk na 235,2 miliardy a výdavky na spomínaných 291,7 miliardy.
V rámci najdrahšieho rezortu - ministerstva práce a sociálnych vecí, došlo k úspore oproti prvému návrhu MF o vyše 5 miliárd Sk. Rozpočet rezortu tak dosiahne 26,591 miliardy Sk. Táto úspora sa dosiahne vďaka niektorým opatreniam, medzi ne patrí napríklad zmena prideľovania prídavkov na deti, ktoré budú viazané na školskú dochádzku, či podmienením získania sociálnych dávok prácou v prospech obce. Podľa ministra sociálnych vecí Ľudovíta Kaníka tieto opatrenia nie sú reformné, sú to opatrenia, "ktoré majú pomôcť rozpočtu prežiť". Zásadné reformné zákony môžeme podľa neho očakávať hneď po schválení návrhu ŠR, teda prvé už v decembri.
Ministerstvo pôdohospodárstva dodatočne získa 510 miliónov Sk, pretože očakáva nižšie príjmy z poplatkov za vyňatie poľnohospodárskej pôdy z vlastníctva štátu, ktoré budú zrušené. Ďalšie nepokryté výdavky súviseli s monitorovaním BSE a s monitorovacím systémom využívania dotácií. Celkovo tak na kapitolu ministerstva pôdohospodárstva pôjde z rozpočtu 13,220 miliardy Sk. Ministerstvo výstavby a regionálneho rozvoja na splátku polovice úveru na dofinancovanie bytovej výstavby dostane naviac 500 miliónov Sk. Celkový limit kapitoly predstavuje 4,206 miliardy Sk.
Ministerstvo dopravy namiesto pôvodne navrhovaných 4 miliárd na železnice dostane 6,6 miliardy, z toho 2,3 miliardy Sk pre ŽSR a 4,3 miliardy Sk pre ZSSK , a 21 miliónov Sk na zabezpečenie nevyhnutných údržbárskych prác na cestnej sieti. Minister dopravy Pavol Prokopovič vyjadril s dnešným rokovaním relatívnu spokojnosť. "Vzhľadom na danú situáciu a vzhľadom na to, ako sa škrtalo v iných rezortoch, v celku áno," odpovedal na otázku, či odchádza z rokovania spokojný.
Ministerstvu hospodárstva na projekty v oblasti cestovného ruchu bude pridaných 50 miliónov Sk. Podľa podpredsedu vlády a ministra hospodárstva Roberta Nemcsicsa je v súčasnosti najdôležitejšie, že návrh rozpočtu na budúci rok zakladá priestor pre budúce reformy. Ministerstvo životného prostredia získa na protipovodňový monitorovací systém naviac 366 miliónov Sk. Výdavkový limit na rezort tak predstavuje 2,637 miliardy Sk. Rozpočet Ministerstva kultúry sa zvýšil o 20 miliónov Sk na rómsky úrad a 30 miliónov na projekty záchrany kultúrnych pamiatok na celkových 3,388 miliardy Sk.
Ako ďalej informoval I. Mikloš, rezort školstva získal navyše 500 miliónov Sk tak, aby sa podarilo naplniť záväzok na podiel 0,1 % HDP do vysokého školstva. Účel ich použitia bude pritom závisieť od jednotlivých vysokých škôl. Celkovo bude mať rezort k dispozícii takmer 11,5 miliardy Sk. Rozpočet Ministerstva vnútra sa navýšil o 250 miliónov Sk na 15,8 miliardy Sk, navýšenie pôjde najmä na bezpečnostný úsek.
Ministerstvo spravodlivosti bude mať o 280 miliónov Sk viac na pokrytie projektu Súdny manažment, ktorý bude môcť byť zrealizovaný rýchlejšie. Zachová sa aj kapacita obchodného súdnictva a pokrytie potreby ďalšieho nárastu vyšších štátnych úradníkov. Platy sudcov a prokurátorov budú zvýšené od 1. júla 2003, čo zaťaží budúcoročný ŠR sumou 60 miliónov Sk. Na rezort spravodlivosti pôjde celkovo 5,342 miliardy Sk.
Rozpočet sa zvýšil aj Slovenskému rozhlasu a televízii. Rozhlas dodatočne získa 119 miliónov Sk a televízia 153 miliónov Sk. Tvrdé rozpočtové opatrenia si však podľa M. Mikloša vyžiadajú nielen zmenu riadenia, ale aj 20-25-percentné zvýšenie koncesionárskych poplatkov. Obe inštitúcie by pritom mali prestať vytvárať nové dlhy.

ČD chýba do konca roka 1,2 miliardy Kč
TASR27.10.2002 - České dráhy ( ČD ) potrebujú na zabezpečenie prevádzky do konca roka nevyhnutne 1,2 miliardy Kč.
Celkove 750 miliónov Kč by malo pochádzať z preklenovacieho úveru. Ďalších asi 280 miliónov Kč môžu železnice získať predajom pohľadávok ČKA. Informoval o tom český denník Mladá fronta Dnes.

Cestovné stúpne, zľavy klesnú
Národná obroda, 28.10.2002
Cestovné vo vnútroštátnej osobnej železničnej a autobusovej doprave v SR by malo vzrásť, počnúc 1. januárom budúceho roka v priemere o 15 %. Počíta sa i s poklesom žiackych zliav na železnici a pri podnikoch Slovenskej autobusovej dopravy (SAD) na úroveň 70 % ceny lístka. V prípade cestovania vlakom ide o 11% pokles, v uplatnení zľavy v autobuse o 15%.
Materiál z dielne Ministerstva dopravy, pôšt a telekomunikácií SR ( MDPT ), pripravený na rokovanie vlády, predpokladá aj zrušenie bezplatnej prepravy dôchodcov nad 70 rokov a iných kategórií osôb. V prípade bezplatnej prepravy, ktorá nemá podľa predkladateľa návrhu oporu v zákone, dôjde k jej náhrade komerčnými zľavami, v prípade dôchodcov to bude na základe držby takzvaného seniorpasu.

Pri zrážke vlakov zomrelo osem ľudí
Sme28.10.2002 - Čelná zrážka dvoch osobných vlakov neďaleko Akhaury vo východnom Bangladéši si včera vyžiadala najmenej osem obetí na životoch. Ďalších päť desiatok osôb utrpelo zranenia. Oznámila to agentúra AFP s odvolaním sa na predstaviteľov železničnej spoločnosti a hasičov. Na miesto nešťastia asi 80 kilometrov východne od bangladéšskej metropoly v oblasti pri hranici s indickým zväzovým štátom Tripura ihneď prišli hasiči a záchranári. Z trosiek vagónov obidvoch súprav, ktoré sa proti sebe rútili na rovnakej trati, vytiahli osem tiel. Vlaky zaisťujú spojenie medzi prístavom Chittagong na juhovýchode krajiny a mestom Silhet na severovýchode.

Na lanovku vo Vysokých Tatrách spadol strom a spôsobil smrť zamestnanca lanovky
TASR28.10.2002 - Na lanovú dráhu vo Vysokých Tatrách v úseku Tatranská Lomnica - Štart spadol dnes popoludní v dôsledku nepriaznivého počasia strom a spôsobil smrť zamestnanca lanovky.
Podľa slov hovorcu Železničnej polície Jozefa Búranského strom spadol na lanovú dráhu a vymrštil kabínku z lana. V kabínke bol zamestnanec Tatranských lanových dráh, ktorý bol údajne na mieste mŕtvy. Na miesto vyrazila výjazdová skupina odboru Železničnej polície v Poprade. Prípad prevzal vyšetrovateľ Okresného úradu justičnej polície v Poprade.

Smrť v lanovke vyšetrujú
Sme 30.10.2002 - Komisia vyšetrujúca nehodu na kabínkovej lanovke vo Vysokých Tatrách a následnú smrť zamestnanca lanovky zatiaľ nedospela k jednoznačným záverom. Rozhodujúce je, či boli vytvorené všetky podmienky na prevádzku lanovky.
Po nehode na kabínkovej lanovke medzi Tatranskou Lomnicou a Štartom prišiel v pondelok o život 51-ročný Milan K. Popoludní sa sám viezol zo stanice štart, jeho kolegovia išli v kabínke za ním. „Predpokladá sa, že kabínka narazila na spadnutý strom, ktorý sa opieral o dopravné lano,“ uviedol hovorca Železničnej spoločnosti Milan Čikovský.
Zamestnanci v druhej kabínke pocítili trhnutie lanom a zbadali, že kabínka pred nimi sa odtrhla a spadla na zem. Prostredníctvom rádiového spojenia oznámili strojníkovi v Tatranskej Lomnici, aby lanovku okamžite zastavil.Výpovede zamestnancov podľa Čikovského potvrdzujú, že pred spustením lanovej dráhy neboli na jej trati žiadne prekážky. Hodnoty na vetrometri dovoľovali spustenie a zariadenie nesignalizovalo zvýšené zaťaženie.

Na víchrice doplatili železnice
Sme30.10.2002 - Európa včera rátala škody po víchriciach, pri ktorých zomrelo viac ako 30 ľudí. Materiálne škody sú obrovské a včera pokračovalo odstraňovanie následkov vetra dosahujúceho rýchlosť až 180 kilometrov za hodinu.
Najväčšie problémy mali s víchricou železničiari. Podľa prvých odhadov poisťovne Allianz napáchal vietor v Nemecku škody za 80 miliónov eur. Zaznamenali tu aj najviac obetí - až 11 - a zranenia najmenej 50 ľudí. Len železničná spoločnosť Deutsche Bahn ( DB ) odhaduje škody na koľajniciach okolo desiatich miliónov eur.
Následky víchrice odstraňovali aj francúzske železnice ( SNCF ), ktoré museli v pondelok prerušiť dopravu medzinárodných rýchlikov Eurostar jazdiacich Eurotunnelom z Paríža a Bruselu do Londýna. Niekoľko stoviek cestujúcich muselo stráviť noc pri Lille vo vagónoch súprav alebo v hoteloch, pretože morská soľ vyzrážaná na trolejových drôtoch spôsobovala skraty.
Problémy s dodávkou elektrickej energie sa začali objavovať až večer, keď soľ nafúkaná na vodičoch zvlhla. Celkom postihli poruchy 15 súprav rýchlovlakov , z ktorých väčšina mala ísť smerom na Paríž. Po dokončení čistiacich prác na elektrickom vedení sa včera obnovila železničná premávka aj na trati do Londýna a Bruselu.
Veľké problémy má stále poľská železnica ( PKP ) a vlaky ešte aj včera premávali s výrazným meškaním a niektoré trasy zostávali úplne neprejazdné. Bez elektrickej energie zostali veľké územia.
Zábavne pôsobí problém, ktorý po víchriciach rieši britská armáda. „Ktokoľvek ste náhodou videli letieť okolo nafukovací tank, prosím, dajte nám vedieť. Radi by sme ho dostali späť,“ vyhlásil hovorca britskej armády David Webb. „Vypožičali sme si šesť nafukovacích tankov od Kráľovského letectva a radi by sme mu šesť zase vrátili. Ale máme ich len päť“.
Nafukovací tank, s ktorým obvykle musia manipulovať traja muži, bol súčasťou víkendového cvičenia vo Walese. Po silnom poryve vetra sa jeden z tankov odtrhol a odletel na neznáme miesto. Nafukovacie tanky a delostrelectvo sa pri vojenských cvičeniach využívajú ako makety, ktoré musia vojenské hliadky nájsť. Armáda ich používa nielen preto, že sú menej životu nebezpečné, ale aj preto, že sú ohľaduplnejšie k životnému prostrediu.

Prečo sú v Rusku širokorozchodné koľaje?
Inzine - intenzívny internetový megazín, www.inzine.sk
Redakcia inZine, 28.10.2002,inZine • Servis • Otázka čitateľom
Z našich pravidelných pondelkových otázok čitateľom sa pomaly, ale isto rodí užitočná, príjemná, ale hlavne zábavná tradícia. Každý týždeň sa spoločne dozvedáme odpovede na zákerné vedomostné otázky, ktoré sa rodia v hlavách nás, redaktorov inZinu. Veľmi si ceníme vaše reakcie i častú ochotu pátrať po správnej odpovedi v internetových vyhľadávačoch, encyklopédiách, či dokonca vo vlastnej pamäti. Sme radi, že nám odpovedáte, aj keď sú naše otázky zväčša z kategórie normálnych.
Takže čo od vás vieme najnovšie? Naposledy sme boli zvedaví, prečo sú vlastne v Rusku širokorozchodné koľaje? Čitatelia vo fóre otázku čoskoro rozšírili na pražské i brnianske električky a pýtali sa dokonca, či to nie je naopak – v skutočnosti sú naše koľaje úzkorozchodné a ruské „normálne“.
Znalci širokorozchodnosti sa rozdelili na dva tábory. Niektorí počiatky tohto fenoménu vidia v ére Petra Veľkého. „Při stavbě čeští inženýři předali ruským investorům vnější rozměry železničních kolejí, jaké stavěli v Rakousku-Uhersku a ruští je omylem vzali za vnitřní. Když se na to přišlo, bylo už pozdě a tak vznikla milá širokorozchodná trať v Rusku, která nás na Slovensku, ale i v Česku a Polsku, trvale trápí a dělá vzájemné logistické problémy,“ napísal nám Alexandr Čestnější.
Druhý tábor je presvedčený, že širšie ruské koľaje vznikli ako obranná reakcia na Hitlerove vyhlásenia o dobytí Sovietskeho zväzu a získaní dôležitého životného priestoru pre vyvolený nemecký národ. Vagóny nepriateľa naložené vojakmi a vojenskou technikou sú pri širšom rozchode nepoužiteľné, čo veľmi sťažuje zásobovanie armády. Kajo65 vysvetľuje: „Boli v tom jednoducho strategicko-bezpečnostné dôvody. Tak ako sa kedysi chcela Čína brániť pred nájazdmi svojim Múrom, tak sa Rusi chceli zabezpečiť pred nepriateľom – aby ten nemohol prijechať v Rasiu spakojno pojezdom.“
Úvahy o vlakoch zďaleka nekončili len na železnici. Čitateľ s nickom Crocodile D sa vo svojich ironických poznámkach na adresu Ruska zastavil až v nekonečne: „Rovnobežky sa spájajú v nekonečne, no koľajnice na železničných tratiach sa vplyvom Coriolisovej sily spájajú na obzore. Obzory v Rusku boli vždy ružovejšie a žiarivejšie ako v ostatnej Európe, ale tým pádom aj akosi vzdialenejšie (ako to potvrdila história). Aby sa koľajnice trafili a spojili na vzdialenejšom obzore, bolo ich treba klásť ďalej od seba.“
Viacerí z vás, ktorí širokorozchodnosť spoznali z vlastných ciest po diaľavách ruských gubernií, clivo zaspomínali na sovietske pohodlie, rytmické hojdanie vagónov a tichšie klopkanie spojníc.
Veľmi nás potešilo, že vlaky sú naďalej ostro sledované.

Na lanovku vo Vysokých Tatrách spadol strom a spôsobil smrť zamestnanca lanovky
TASRSme Bratislava 28. októbra - Prvou obeťou silného vetra sa dnes popoludní stal zamestnanec Tatranských lanových dráh, takmer 51-ročný Milan K. Jeho smrť spôsobil strom, ktorý v dôsledku nepriaznivého počasia spadol na lanovú dráhu vo Vysokých Tatrách v úseku Tatranská Lomnica - Štart .
Na tejto trati išli popoludní dve kabínky - v prvej bol Milan K., v druhej ďalší dvaja zamestnanci lanovky. O 14.26 hodine spadol strom priamo na prvú kabínku, nachádzajúcu sa medzi 7. a 8. stĺpom, a uvoľnil poistku kabínky. Kabínku vymrštilo z lana a spolu so zamestnancom spadla do viac ako 20-metrovej hĺbky. Jeho dvaja kolegovia v druhej kabínke sa stali priamymi svedkami udalosti.
Na miesto nešťastia vyrazila výjazdová skupina odboru Železničnej polície v Poprade a lekár, ktorý skonštatoval smrť, pravdepodobne v dôsledku rozsiahlych vnútorných zranení. Podľa slov hovorcu Železničnej polície Jozefa Búranského prevzal prípad vyšetrovateľ z Okresného úradu justičnej polície v Poprade, ktorý ho klasifikoval ako pracovný úraz. Lanovka v súčasnosti nepremáva.

Vysoké Tatry - prvá obeť víchrice
SITASmepr;bl , 28. 10. 2002 , BRATISLAVA/POPRAD – Prvou obeťou silného nárazového vetra je 51-ročný Milan K. z Veľkého Slavkova. Zahynul na následky vnútorných zranení po páde jednej z kabínok Kabínkovej lanovej dráhy medzi stanicami Štart a Tatranská Lomnica . Na lanovú dráhu medzi siedmym a ôsmym stĺpom spadol strom priamo na poistku jednej z kabínok, v ktorej bol Milan K. Kabínka sa uvoľnila a spadla do 20 metrovej hĺbky. Šťastie mali jeho dvaja kolegovia, ktorí sa viezli v kabínke za ním.
Momentálne sú Tatranské lanové dráhy mimo prevádzky, uviedol pre agentúru SITA hovorca Železničnej polície Jozef Búranský. "Prípad evidujeme, pretože ide o jasný pracovný úraz," dodal.

Nárazový vietor spôsobil prerušenie železničnej dopravy
Železnice Slovenskej republikyBratislava (28.10.2002) - Zhoršené počasie, predovšetkým silný nárazový vietor a na východnom a strednom Slovensku i silný dážď, počas dnešnej noci z 27. na 28. októbra spôsobili na viacerých miestach problémy vo vlakovej doprave. Najhoršia situácia bola v noci a dnes ráno vo Vysokých Tatrách, kde je doprava obmedzená na viacerých úsekoch Tatranských elektrických železníc ( TEŽ ) a priechodná je iba celá trať Poprad - Starý Smokovec .
Vo Vysokých Tatrách bola včera po 22.00 h najprv prerušená trať na ozubnicovej železnici Štrba - Štrbské Pleso , na ktorú spadli 4 stromy a porušili tadiaľ vedúce trakčné vedenie. Aj keď sa do rána podarilo z trate odstrániť všetky padnuté stromy, na odstraňovaní poruchy trakčného vedenia sa stále pracuje a dopravu na ozubnicovej železnici v oboch smeroch zabezpečuje od dnešného rána náhradná autobusová doprava. Dnes ráno sa kvôli stromu padnutému na trať musel vrátiť do východzej stanice aj osobný vlak Os 8201, ktorý bol vypravený z Tatranskej Lomnice do Starého Smokovca o 5.44 h. Po 8.00 h dnes ráno bola z rovnakých dôvodov prerušená aj vlaková doprava v úseku Štrbské Pleso - Vyšné Hágy . ŽSR priebežne odstraňujú prekážky na dotknutých úsekoch TEŽ a poruchy na trakčnom vedení, na dopravu cestujúcich nasadili náhradné autobusy.
Zlá situácia sprevádzaná padaním stromov a poruchami trakčného vedenia bola počas dnešnej noci aj na ďalších tratiach ŽSR . V čase od 21.32 od 1.13 h bola obmedzená doprava v úseku Ružomberok - Ľubochňa , pričom od 0.51 h sa podarilo spojazdniť aspoň jednu koľaj v tomto úseku. V inkriminovanom čase tu však dosiahlo meškanie osobných vlakov 20 až 70 minút, osem nákladných vlakov meškalo ešte viac (dovedna 890 minút). Momentálne jazdia vlaky po jednej koľaji aj v úseku Vrútky - Turany . Počas nočnej prevádzky boli hlásené poruchy traťového alebo priecestného zabezpečovacieho zariadenia v úsekoch Ružomberok - Liptovská Teplá, Lisková - Liptovská Teplá , Odbočka Vinohrady (Bratislava), padajúce stromy spôsobili dopravné obmedzenia aj na traťových úsekoch Kremnické Bane - Horná Štubňa , Zvolen - Sliač . Na trati Prešov - Plaveč bola dnes v noci prerušená doprava kvôli výpadku verejnej elektrickej siete pri Pustom Poli. Padajúce mokré lístie spôsobilo dopravné problémy vo vlakovej prevádzke (prešmykovanie kolies na hnacích vozidlách) na traťovom úseku Krupina - Sása-Pliešovce .
Dnes ráno o 8,20 h spadol strom aj na prvú traťovú koľaj medzi Štrbou a Svitom . O pol hodinu neskôr tu spadol strom aj na druhú koľaj. IC 501 Tatran z Bratislavy do Košíc stojí na druhej koľaji. O 9,55 h spojazdili prvú koľaj a IC 120 Košičan z Košíc cez Čadcu do Prahy meškal 36 minút. Na trati Trnava - Cífer strhol strom trolej. Doprava bola na tomto úseku úplne zastavená asi na jednu hodinu. Pracuje sa na odstránení stromu a oprave troleja. Znížená rýchlosť vlakov je aj na trati Trnava - Leopoldov (50km/hod), Leopoldov - Piešťany (60 km/hod) a na trati Leopoldov - Galanta - Trnava (50 km/hod).
ŽSR prijali viaceré opatrenia kvôli zabezpečeniu a bezpečnosti vlakovej dopravy v postihnutých a ohrozených miestach, situáciu priamo na tratiach monitorujú pochôdzkári traťového hospodárstva, dispečerský aparát, posilnené boli pohotovostné služby. Na tratiach vystavených vrtochom jesenného počasia bola dočasne a podľa potreby znížená jazdná rýchlosť vlakov. Rovnaké problémy s počasím a vlakovou dopravou majú momentálne aj zahraničné železničné správy, svedčia o tom meškania viacerých medzinárodných rýchlikov prichádzajúcich na Slovensko.

ŽSR obnovili dopravu na všetkých úsekoch
Železnice Slovenskej republikyBratislava (29. október 2002) - Situácia na tratiach ŽSR sa po včerajšom silnom nárazovom vetre, ktorý spôsobil prerušenia železničnej dopravy, stabilizovala. Popadané stromy sú už z tratí odstránené, opravené sú strhnuté trolejové vedenia a zrušené sú tiež rýchlostné obmedzenia. Najvážnejšia situácia bola vo Vysokých Tatrách na tratiach TEŽ , kde včera večer museli zamestnanci ŽSR prerušiť práce na odstraňovaní následkov pre ohrozenie ich bezpečnosti. V prácach pokračovali dnes ráno a od 7.40 h je už doprava obnovená na všetkých úsekoch.

Vyšetrovanie pádu lanovej kabínky
Železničná spoločnosť, a. s.Komisia Železničnej spoločnosti pre vyšetrenie dopravnej nehody na kabínkovej lanovky vo Vysokých Tatrách zatiaľ nedospela k jednoznačným záverom.
Na mieste nehody komisia našla odlomený vrcholec stromu. Predpokladá sa, že kabínka narazila na spadnutý strom, ktorý sa opieral o dopravné lano. Podľa doterajších výpovedí zainteresovaných zamestnancov, na trati lanovej dráhy pred jej spustením neboli žiadne prekážky. Aj hodnoty na vetrometri dovoľovali spustenie lanovky a zariadenie strojovne nesignalizovalo zvýšené zaťaženie alebo iné problémy. Až počas jazdy lanovky zamestnanci pocítili trhnutie lanom a zbadali, že kabínka pred nimi sa utrhla spadla na zem.
Prostredníctvom rádiového spojenia oznámili strojníkovi v Tatranskej Lomnici, aby lanovku okamžite zastavil, čo sa vzápätí aj stalo. Zamestnanci z druhej kabínky sa spätným chodom dostali do stanice Štart. Komisia sa v ďalšej činnosti sústredí na analýzu výpovedí zamestnancov a na základe toho posúdi, či došlo k porušeniu prevádzkových predpisov. Rozhodujúcim bodom celého vyšetrovania je odpoveď na otázku, či boli vytvorené všetky podmienky pre prevádzku kabínkovej lanovky.

Zlé počasie ochromilo z nedele na pondelok železničnú dopravu
Železničná spoločnosť, a. s.Bratislava (28.10.2002) - Silný vietor, dážď i padajúce lístie spôsobili meškania vlakov osobnej dopravy na mnohých úsekoch železničných tratí na Slovensku. Najviac postihnuté je územie Vysokých Tatier a okolie.
V nedeľu v noci o 22.00 bola prerušená doprava na Ozubnicovej železnici Štrba - Štrbské Pleso , keď na trať v dôsledku silného vetra spadli stromy a poškodili trakčné vedenie. Od rána je doprava na ozubnicovej železnici nahradená autobusmi. Vlak Os 8201 Tatranská Lomnica - Starý Smokovec s odchodom 5.21 nedošiel dnes ráno do cieľovej stanice a musel sa vrátiť. Doprava bola ráno zastavená aj na úseku Štrbské Pleso - Vyšné Hágy . Na TEŽ , v úsekoch so zastavenou vlakovou dopravou, jazdí náhradná autobusová doprava.
V úseku Ružomberok - Ľubochňa došlo včera v noci pod vplyvom dažďa a silného vetra k poruche trakčného vedenia, v dôsledku čoho boli vylúčené obe traťové koľaje do 0.51 resp. 1.13 hodiny. Rýchlik R 424 Laborec meškal 71 minút.
Na trati Trnava - Cífer strhol strom trolej, pričom sa na hodinu zastavila doprava.
Z úseku Krupina - Sása-Pliešovce dispečing hlásil prekročenie cestovného času osobného vlaku Os 6013 o pol hodinu z dôvodu prešmykovania kolies na hnacom vozidle kvôli napadanému lístiu na koľajniciach. Z niektorých tratí na Slovensku bolo hlásené poškodenie traťových a priecestných zabezpečovacích zariadení. Na odstránení následkov veternej kalamity na železnici sa priebežne pracuje, vzhľadom na zlé počasie však cestujúci musia naďalej rátať s meškaním vlakov. Silný vietor a dážď ochromil dopravu v celej západnej Európe. Meškať preto bude viacero medzinárodných rýchlikov.

Reforma počítá pouze s kosmetickými změnami
Dopravní novinyRusko, A - Ruské dráhy RŽD zaznamenaly v prvním pololetí letošního roku pokles objemu nákladní dopravy. Již v červenci však zaregistrovaly první oživení, když meziroční nárůst oproti červenci loňského roku dosáhl dvou procent. Na počátku září to uvedl Werner Albert, ředitel společnosti TransRail, která v SRN působí jako agent pro železniční dopravu se zeměmi Společenství nezávislých států. Podle Wernera Alberta se skutečně „blýská na lepší časy“ a lze počítat s lepšími výsledky, zejména díky zvýšenému zájmu o přepravu paliv.
Hospodářská situace RŽD se půl roku před odstartováním první fáze restrukturalizace podniku v prvním čtvrtletí příštího roku vyvíjí uspokojivě: Ruské dráhy v prvním pololetí vykázaly příjmy z nákladní dopravy ve výši 6,4 miliardy €, což bylo o plných 34 procent (+1,1 miliardy €) více než za prvních šest měsíců loňského roku. Výdaje činily téměř 5,8 miliardy €. Čistý zisk podniku ve sledovaném období dosáhl 161 miliónů €.
Mezi nejdůležitější úkoly RŽD patří nadále zajištění včasných odvodů daní do státního rozpočtu a kompletní restrukturalizace závazků na všech úrovních. Zejména po nástupu nového ruského ministra železnic Gennadije Fadějeva v lednu letošního roku se situace začala výrazně zlepšovat. Na srpnové tiskové konferenci Gennadij Fadějev označil za prioritu „hospodářskou stabilizaci drah“.
Na jaře příštího roku bude zahájena rozsáhlá reforma drah, jejímiž klíčovými body bude oddělení státních kontrolních funkcí od podnikatelských aktivit, změna právní formy státního podniku RŽD na veřejně obchodovatelnou akciovou společnost (prozatím stoprocentně vlastněnou státem), vytvoření konkurenčního prostředí (a to především na trhu nákladní železniční dopravy) a privatizace těch oblastí, které přímo nesouvisejí s hlavní hospodářskou činností podniku. Reforma zachová jednotnou železniční síť s centrálním řízením provozu.
V listopadu letošního roku se v ruském parlamentu (Státní dumě) dostane do druhého, respektive třetího čtení balík zákonů o transformaci drah. Lze přitom očekávat zapracování řady pozměňovacích návrhů. Ruský železniční trh nicméně nečeká žádné velké zemětřesení, které by dokázalo rozbít dominantní postavení RŽD. Vláda se bude touto problematikou znovu zabývat na svém zasedání 20. října.

„Zvažuji změny ve vedení Českých drah“
Dopravní novinyMilan Šimonovský (mna) - „Navržený rozpočet je krizovou variantou, která udrží České dráhy v činnosti. Navýšení kapitoly doprava o zhruba čtyři miliardy Kč je přesto nejvyšší ze všech kapitol,“ komentoval minulý týden na tiskové konferenci v Praze ministr dopravy a spojů Milan Šimonovský předložený návrh státního rozpočtu na příští rok.
Zdůraznil, že management ČD stojí před úkoly, které nikdy předtím neřešil - musí obrátit hospodaření společnosti směrem k zisku, posílit nákladní i osobní dopravu a zeštíhlit počet zaměstnanců.
V souvislosti s tím Milan Šimonovský prohlásil, že zvažuje změnu managementu ČD . Případné personální změny pak hodlá předložit správní radě podniku na jejím prosincovém zasedání. „Zvažuji, zda je současné vedení ČD schopné plnit úkoly, které budou stát před nově vznikající obchodní společností,“ řekl. ČD se od začátku příštího roku přemění ze státní organizace na akciovou společnost provozující železniční dopravu a na státní podnik Správa železniční dopravní cesty. Podle Milana Šimonovského v současné době vedení ČD harmonogram transformace podniku plní.
( krátené)

„ČD musejí peníze od státu nahradit obchodní politikou“
Dopravní novinyMilan Šimonovský (čtk) - České dráhy budou muset chybějící peníze, které v příštím roce nedostanou od státu, nahradit zdroji, jež získají díky nové obchodní politice. Na osobní dopravu přitom bude chybět zhruba sedm miliard Kč. Minulý týden to prohlásil ministr dopravy Milan Šimonovský.
Pro ministra je překvapením a je mu líto, že návrh státního rozpočtu na příští rok nepočítá s výdaji, které ČD slibuje zákon o drahách na úhradu ztráty z osobní dopravy. „Pro ČD to bude znamenat velmi kritické období. Věřím tomu, že nová obchodní politika nové obchodní společnosti může tyto finanční prostředky nahradit jinými příjmy,“ uvedl.
Podle ministra financí Bohuslava Sobotky není reálné z rozpočtu uspokojit všechny dodatečné požadavky resortů. České dráhy proto nemohou dostat celých 14 miliard Kč, jež požadují navíc, ale pouze zhruba sedm miliard na úhradu půjček na výstavbu železničních koridorů. „Část je již v návrhu rozpočtu pokryta, v tuto dobu se vedla debata o částce dvě miliardy Kč,“ uvedl minulý týden Bohuslav Sobotka.
ČD mají podle zákona o drahách od státu dostávat dotaci na zajištění základní dopravní obslužnosti, ta je však hrazena jen zčásti. Jen loni takto stát podniku nezaplatil přes čtyři miliardy Kč.
ČD se v příštím roce změní na akciovou společnost provozující drážní dopravu a státního správce železniční cesty. V souvislosti s tímto přechodem počítá ministr dopravy se změnami v nejvyšším vedení podniku.

Síť X.net má za sebou prvních sto dní: připravuje se na druhou etapu
Dopravní novinyIntercontainer-Interfrigo , Luboš Spálovský , www.icfonline.com , sales.X.net@icfonline.com - V jedné z nejvýznamnějších evropských průmyslových aglomerací - německém Porúří - buduje panevropský operátor Intercontainer-Interfrigo (ICF) centrum své nové sítě kombinované dopravy. Síť s označením X.net uvádí do provozu postupně ve dvou etapách; po úspěšném startu v červenci letošního roku a rozšíření nabídky spojů od začátku října by měl být „hub“ v obci Herne v druhé etapě na začátku příštího roku ucelenými vlaky spojen i s Českou republikou a dalšími zeměmi východní Evropy. O tom, jak se ICF celý záměr daří v praxi realizovat, po prvních sto dnech od uvedení sítě do provozu minulý týden přímo v Herne informoval provozní ředitel ICF Patrice Pinoli.
Deset let po zprovoznění sítě Qualitynet, která zahrnuje hospodářské aglomerace západní Evropy na trase Benelux-Francie-Iberský poloostrov-Švýcarsko-Itálie, ICF otevírá další kapitolu evropské kombinované dopravy. Prvních sto dní od 1. července do 9. října bylo definováno jako etapa uvádění do provozu; tato etapa sloužila k optimalizaci sestavování vlaků v Herne, seznámení místních pracovníků s novými aplikacemi informačních technologií a k napojení jejich informačních systémů na systém ICF. V této etapě spojilo sítě X.net a Qualitynet devět vlaků týdně. Vedle nich je v provozu dalších devět vlaků týdně mezi Herne a obcí Maschen u Hamburku, které slouží pro kombinovanou dopravu do Dánska a Švédska, a na síť jsou napojeny i čtyři spoje týdně do belgického terminálu Muizen, řekl Patrice Pinoli.
„Během prvních sto dní se tak v síti X.net přesně a bezpečně pohybovalo 22 vlaků týdně. Také spolupráce s místními partnery - soukromou drážní společností Wanne-Herne Eisenbahn und Hafen GmbH (WHE) a terminálem Container-Terminal Herne (CTH) - byla dobrá,“ řekl dále. „Díky tomu se nám podařilo rychle nastolit potřebnou souhru mezi WHE jako drážní obsluhou hubu a CTH jako operátorem uzlového terminálu a připravit se tak na realizaci první rozvojové etapy od října letošního roku,“ dodal Patrice Pinoli.

První etapa: nové vlaky do Norska a Maďarska
Od 1. října tak operátor mohl podle plánu uvést do provozu nový kyvadlový spoj do Norska (pětkrát týdně) a ucelený vlak do jeho jihoevropského centra v maďarské Šoproni (s napojením na vlaky do Turecka, Řecka, Makedonie a Rumunska; dvakrát týdně). Po zavedení nových spojů pak bude v lednu příštího roku podle Patrice Pinoliho následovat druhá fáze, při níž síť rozšíří ucelené vlaky do Rotterdamu, severoněmeckých přístavů, Nizozemska, Švýcarska, Polska, České republiky (s napojením na Slovensko) a Itálie. Díky novým relacím a napojení sítě na existující hlavní provozní centra ICF ve francouzských Metách a v maďarské Šoproni by měl vzniknout velký počet nových spojení napříč Evropou; vedle vzniku nových spojení a zvýšení frekvence současných spojů si ICF od projektu slibuje i výraznou logistickou optimalizaci stávajících spojení. Celkem by měla síť nabídnout sto spojů do jednotlivých evropských destinací včetně Ruska a z Herne by se tak měl stát největší evropský uzel kombinované dopravy. „Při výstavbě sítě vycházíme z desetiletých zkušeností s provozem sítě Qualitynet, které se snažíme přenést na novou, kvalitativně vyšší úroveň,“ poznamenal k tomu Patrice Pinoli.
CT Herne: do roku 2004 kapacita 200 tisíc TEU ročně Centrum v obci Herne se skládá z rozřazovacího nádraží, jehož provoz smluvně zajišťuje městský drážní podnik Wanne-Herner Eisenbahn und Hafen (WHE), a terminálu pro zásilky určené pro Porúří nebo původem z Porúří (CTH). WHE, jehož hlavní aktivitou byla přeprava uhlí do nedaleké tepelné elektrárny, disponuje devíti lokomotivami a sítí kolejí o délce 34 kilometrů. ICF se na terminálu podílí 49 procenty (majoritní podíl je v rukou WHE): zatím se skládá ze dvou kolejí o délce 725 metrů, dvakrát 400 metrů překladového prostoru, 31 stanovišť pro kamióny a dvou mobilních překládacích mechanismů s kapacitou 40 jednotek za hodinu. Z celkové plochy 35 tisíc m2 je 9 tisíc m2 určeno pro uložení kontejnerů, výměnných nástaveb a návěsů.
Podle rozvojového záměru obou společností by se měl počet kolejí v terminálu do roku 2004 zvýšit na pět a kapacita by po vybavení dvěma kontejnerovými portálovými jeřáby měla vzrůst ze současných 40 na 200 tisíc TEU ročně. Kromě toho by v rámci CTH mělo vzniknout i odpovídající servisní zázemí a zázemí pro překlad nebezpečných věcí. Do terminálu, který nabízí skvělé napojení na silniční síť, železnici a díky nedalekému kanálu Rýn-Herne i na vnitrozemskou plavbu, oba partneři v první etapě investovali celkem 10 miliónů DEM (asi 5 miliónů €), z toho na zhruba 80 procent čerpali státní podporu. O tom, zda se z CTH stane trimodální centrum, ovšem podle ředitele terminálu Leonharda Ockenfusse rozhodne teprve zájem ze strany zákazníků; v každém případě by to však vyžadovalo zvýšení některých mostů překlenujících kanál Rýn-Herne.

Síť kontroluje systém Tipas
Činnost celé sítě je koordinována z centrály ICF v Basileji; jejím hlavním manažerem byl jmenován Švýcar Martin P. Bigler. Pro řízení přeprav ICF vyvinul systém Transport Information Production and Active Surveillance (TIPAS), který již zavedl v 45 svých nejvýznamnějších evropských středicích. Do konce letošního roku jím pak vybaví dalších pět stanic. Systém řídí přepravy a plánuje úkoly v centrálním překladišti; v další fázi bude vy-užíván i pro službu Tracking & Tracing na internetu a pro avizování zákazníků a terminálů dodání o blížící se zásilce.

ICF 2002: pokles pokračuje
Po loňském poklesu přepravených kontejnerů o 13,2 procenta na 834 900 TEU podnik zatím ani letos neregistruje změnu trendu. Podle Patrice Pinoliho jsou letošní výkony ještě zhruba o deset procent nižší než loni. „Na statistice se ovšem ještě neprojevily nové přepravy,“ řekl s tím, že velké naděje si ICF slibuje zejména od nových vlaků v druhé etapě rozvoje sítě X.net. Poprvé v celé své historii plánuje ICF od příštího roku také „smíšené“ vlaky, složené z vozů kombinované dopravy a temperovaných vozů Frigo: pro pilotní projekt operátor zvolil trasu Norsko-Herne a dále do jižní Evropy.

„Usilujeme o to, aby měl zákazník na železnici pouze jednoho partnera“
Dopravní novinyIng. Manfred Schubert pro DN (von) - Sdružení majitelů a provozovatelů soukromých železničních vozů ČR (SPV) bylo založeno v roce 1993. Jeho hlavním cílem je zajistit podnikům, které vlastní nebo provozují soukromé železniční vozy, vhodné podmínky pro jejich provozování ve vnitrostátní i mezinárodní dopravě. Sdružení se již rok po svém založení stalo jako první národní svaz ze zemí střední a východní Evropy členem Mezinárodní unie soukromých nákladních vozů UIP. S tajemníkem sdružení SPV a členem výkonného výboru UIP ing. Manfredem Schubertem jsme hovořili o postavení železnice na dopravním trhu a o problémech, s nimiž se pronajímatelé soukromých vozů v současné době potýkají.
„Co je podle vašeho názoru příčinou neustálého odlivu zboží ze železnice na silnici?“
„Odliv zboží ze železnice na silnici v posledních deseti až patnácti letech má řadu objektivních i subjektivních příčin. Jednou z nich je, že silniční doprava je díky své rozvinutosti v mnoha případech pro zákazníka podstatně přijatelnější. Železnice naopak nedokázaly zlepšit své služby. Samozřejmě důležitou roli hraje i cenová politika. Předpokládá se, že v souvislosti s rozšířením Evropské unie, kdy zcela odpadnou překážky na hraničních přechodech, tok zboží mezi jednotlivými zeměmi v průběhu deseti let dále vzroste až o padesát procent, přičemž podstatný podíl připadne právě na silniční dopravu. Na druhou stranu může, zejména na dálnicích, dojít i k jejímu kolapsu. Tento fakt konečně vyburcoval i Evropskou unii.“
„Existuje nějaký způsob, jak dalšímu odlivu zboží zamezit?“
„Tato problematika se v posledních letech začala zkoumat jak z pohledu ekonomického, tak i ekologického a politického. Prakticky v celé Evropě se hovoří o tzv. externích nákladech všech druhů dopravy. Odborníci tvrdí, že silniční doprava externími náklady zatížená není, zejména co se týče jejího vlivu na životní prostředí a bezpečnost dopravy. Jedná se ovšem o velmi choulostivou záležitost, protože zahrnutí těchto nákladů by podstatně zvýšilo cenu za přepravu po silnici. Další důležitým aspektem je, že například v Německu je se silniční dopravou nějakým způsobem spjat každý sedmý práceschopný člověk, tedy každý sedmý volič. Takže tento problém opravdu není jednoduchý.“
„Jak ovlivní atraktivitu železniční dopravy její liberalizace?“
„Liberalizace železniční dopravy je pouze jedním z řady opatření, jejichž cílem je zlepšení služeb nabízených zákazníkovi.
Vytvoření konkurenčního prostředí v železniční dopravě, kde více než sto let působily státní podniky, však není jednoduchou záležitostí a prosazuje se velmi obtížně. Začátkem loňského roku zveřejnila Evropská komise balík opatření, který tvoří základ vnitřního trhu pro služby v železniční nákladní dopravě. Letos přibyl tzv. druhý balík opatření, který dodá potřebný právní rámec k dokončení liberalizace. Nový balík obsahuje pět návrhů v oblasti bezpečnosti (směrnice 2002/21), interoperability (směrnice 2002/22), evropské železniční agentury (směrnice 2002/24), změny směrnice 91/440 a vstupu Evropské unie do Mezinárodní organizace pro mezinárodní železniční přepravu OTIF. Dalším důležitým bodem je zlepšení kvality služeb v železniční, zejména pak nákladní dopravě.“
„Jaké problémy s sebou liberalizace přináší?“
„V mezinárodním provozu v poslední době způsobuje problémy především skutečnost, že na trhu železniční nákladní dopravy operuje stále více nových dopravců, kteří nejsou členy Mezinárodní železniční unie UIC a kteří nerespektují předpisy a vyhlášky této organizace. To s sebou přináší problémy z hlediska právní bezpečnosti. Pokud se například v minulosti poslal vůz z České republiky do Francie či Itálie, tak se na základě Úmluvy o vzájemném používání nákladních vozů v mezinárodní přepravě RIV vrátil zcela v pořádku. Dnes již na mnoha místech panuje zcela jiná situace: místo určení zásilky se nenachází na síti člena UIC , ale na nějaké vedlejší trati. Jejím uživatelem je externí dopravce, který využil snahy některých železnic o racionalizaci a na zrušených nebo neobsluhovaných tratích převzal přepravu. Při přechodu na tyto tratě vzniká velké riziko zejména pro soukromé vozy.“
„Jakým způsobem budete tuto situaci řešit?“
„Společně s UIC se snažíme dosáhnout toho, aby náš zákazník měl jen jednoho partnera, který bude až k příjemci a zpět odpovídat za zásilku i za vůz. Tento přístup je charakteristický pro silniční dopravu, a proto je tento obor tak silný. Rozhodnete-li se totiž poslat zásilku po silnici, předáte zboží řidiči, který za ně zodpovídá a na určeném místě ho složí. V případě železniční dopravy se na přepravě zásilky podílí až několik přepravců. Podle smluvních přepravních podmínek pak za zboží až na místo určení odpovídá odesilatel, což na silnici neexistuje.
Tento handicap, který se usilovně snažíme změnit, je charakteristický pro celou Evropu. Nová Úmluva
o mezinárodní železniční přepravě COTIF 1999, která by měla vstoupit v platnost na přelomu let 2004 a 2005 (poté, co ji ratifikují dvě třetiny členských zemí), i nynější úsilí EU přinesou podstatné změny v mezinárodní železniční dopravě. V odborných skupinách Evropské asociace pro železniční interoperabilitu AEIF, které připravují potřebnou legislativu, pracuje i šestnáct zástupců UIP. Česká republika jako členský stát mezistátní organizace OTIF i jako budoucí člen EU se na tyto zásadní změny musí důkladně připravit - a naše sdružení se chce na této přípravě podílet.“
„Jak tedy lze podle vás zvýšit konkurenceschopnost železniční dopravy?“
„Jednoznačně jen podstatným zlepšením nabízených služeb zákazníkům, k němuž nám úmluva COTIF a EU připravují politické a právní předpoklady.“
„Jak se sdružení SPV podílí na činnosti UIP?“
„Jedním z prvotních cílů sdružení SPV při jeho založení bylo stát se členem mezinárodní unie UIP. To se SPV podařilo v roce 1994 na valné hromadě UIP v Madridu jako prvnímu ze sdružení, která vznikla v zemích střední a východní Evropy.
SPV se v rámci UIP aktivně podílí na činnosti výborů i pracovních skupin. Před třemi lety se nám v UIP podařilo prosadit vytvoření samostatné skupiny, kterou jsme nazvali ‚Střední Evropa‘. Cílem této skupiny, jejímž vedením jsem byl pověřen, je zprostředkovávat informace členským národním svazům UIP ze středoevropských zemí a zajišťovat tok informací i obráceným směrem, tzn. informovat UIP o specifických problémech podnikatelských subjektů v těchto zemích. Organizujeme rovněž školení, protože informovanost zaměstnanců železničních společností, ale i vlastníků soukromých nákladních vozů v těchto zemích je žalostně malá.
Členy skupiny jsou kromě SPV také národní svazy Slovenska, Polska a Bulharska. Pomohli jsme při založení svazů v Rumunsku a Maďarsku, které se v nejbližší době stanou členy UIP. Spolupracujeme též s železničními společnostmi a zástupci vlastníků soukromých vozů z dalších zemí, zejména z bývalé Jugoslávie a z bývalého Sovětského svazu. Samozřejmě nám nejde jen o ,bratrskou pomoc‘. V pozadí stojí rovněž otázky technické a právnické jistoty při provozování všech vozů (soukromých i ve vlastnictví železničních společností) v těchto zemích.“
„Jaká panuje situace v oblasti pronajímání soukromých vozů v České republice?“
„K 1. lednu bylo v České republice zařazeno 10 700 soukromých vozů. K tomuto počtu musíme kromě tří až čtyř tisíc pronajatých vozů ČD připočítat zhruba stejný počet vozů, které jsou zařazeny u zahraničních železničních správ a většinou jsou dlouhodobě pronajaté různými zahraničními společnostmi firmám v České republice. Vozy českých subjektů jsou stejně jako vozy ČD z větší části zastaralé a morálně ani technicky již nevyhovují stále přísnějším podmínkám v mezinárodním provozu.
Některých řad vozů je v České republice i evropských zemích nadbytek. Konkurence je proto velmi tvrdá. Chování zejména větších společností, které tyto vozy nabízejí pod cenou místo toho, aby je odstavily nebo vyřadily z provozu, stlačilo ceny nájemného tak, že neumožňují ani prostou reprodukci vozového parku. Tuzemští pronajímatelé, i když se zdaleka nemohou srovnávat s velkými zahraničními společnostmi, mají ovšem tu výhodu, že perfektně znají domácí trh a svým zákazníkům mohou nabídnout kompletní technický servis.
I v ČR pokračuje evropský trend, že výrobní podniky již nevlastní vozy, nýbrž si je pronajímají. S tím souvisí samozřejmě také skutečnost, že investovat do železničního vozového parku je při životnosti nákladních vozů 20 až 25 let a při současné hospodářské situaci velkým rizikem. Odpisové lhůty silničních vozidel jsou podstatně kratší, což podporuje rovněž tento druh dopravy. I o tom by politici a národohospodáři měli přemýšlet!“

Jednání Rady ministrů dopravy EU ochromila nejednotnost
Dopravní novinyEvropská unie - Ministři dopravy členských zemí Evropské unie nedokázali na jednání Rady ministrů dopravy v první polovině října v Lucemburku najít společné stanovisko v otázce podpůrného programu EU pro rozvoj alternativních druhů dopravy „Marco Polo“.
Ministři se neshodli na objemu finančních prostředků pro tohoto nástupce programu PACT (Pilotní akce pro kombinovanou dopravu). Evropská komise neprosadila, aby rozpočet programu v letech 2003 až 2007 činil 115 miliónů €. Většina se však mezi ministry nenašla ani v případě kompromisního návrhu, podle něhož mělo být fondu v letech 2003 až 2006 přiděleno přes 60 miliónů €. Definitivní rozhodnutí musí padnout již na příštím jednání Rady ministrů dopravy EU , které se uskuteční na počátku prosince.
Na prosinec ministři rovněž odsunuli rozhodnutí o nové podobě transevropských dopravních sítí TEN. Dohoda ztroskotala na otázce, zda je počet čtrnácti prioritních projektů schválených v Essenu konečný, nebo je možné jej rozšířit o další projekty. Evropská komise navrhla dodatečně zařadit do TEN stavbu pozemního spojení přes Fehmarnskou úžinu mezi Dánskem a Ně-meckem, rozšíření a prohloube-
ní plavební dráhy Dunaje mezi Vilshofenem a Straubingem v SRN a železniční spojení mezi EU a Polskem, respektive Českou republikou.
Většina ministrů dopravy členských zemí EU se vyslovila pro prodloužení státních záruk pro ručení evropských leteckých společností, a to - řečeno slovy německého spolkového ministra dopravy Kurta Bodewiga - „nejméně o jeden měsíc, pokud možno až do konce roku“. Uspěl také návrh Evropské komise, aby do konce října doběhly státní záruky pro pojištění rizik v případě válečného konfliktu a teroristických útoků.
Do konce roku by měli ministři rozhodnout rovněž o budoucnosti jednotného evropského letového prostoru. Podle návrhů Evropské komise by systém společné evropské letové kontroly mohl být vytvořen do roku 2004.
Realizaci miliardového projektu evropské satelitní navigace Galileo stále zpožďují spory Německa a Itálie uvnitř Evropské kosmické agentury ESA. Společnost zajišťující pro agenturu výběrové řízení na dodavatele a provozovatele celého projektu zatím nemůže zahájit práci, protože partneři ESA nejsou schopni dojít k dohodě o výši národních příspěvků a vedení celého projektu. Předseda Evropské komise Romano Prodi proto vyzval obě znesvářené strany, aby hledaly společné stanovisko. Průtahy podle Romana Prodiho ohrožují mezinárodní důvěryhodnost projektu Galileo a negativně ovlivňují i jednání se Spojenými státy americkými. Systém by měl být uveden do provozu nejpozději v roce 2008. a

Spolková vláda podpoří regionální drážní podniky
Dopravní novinyNěmecko, A - Německá spolková vláda je rozhodnuta zvyšovat podíl železniční dopravy na německém trhu. Spolkové ministerstvo dopravy proto vypracovalo pilotní projekt, který určí kritická místa, bránící efektivnímu rozvoji regionální železnice, a navrhne řešení na jejich odstranění.
„Musíme využít všechny možnosti pro zajištění atraktivní železniční nabídky. Naším cílem je do roku 2015 zdvojnásobit přepravní výkony v železniční nákladní dopravě. K tomu by měla přispět i přeprava zboží po regionálních tratích,“ uvedl v září při prezentaci výsledků první fáze pilotního projektu státní tajemník spolkového ministerstva dopravy Stephan Hilsberg.
Regionální železnice představují podle ministerstva důležitý prvek stabilního dopravního systému. Ze-jména ve strukturně slabších oblastech se podaří pozici železniční dopravy obhájit pouze za předpokladu, že budou všechny zúčastněné strany, místní podnikatelé i odpovědné instituce těsně spolupracovat, řekl Stephan Hilsberg. Za modelový region ministerstvo vybralo trať braniborských regionálních drah Brandenburgische Städtebahn Neustadt/Dosse-Rathenow-Jüterbog a trať železniční společnosti Eifelquerbahn mezi Andernachem a Gerolsteinem. Obě vedlejší tratě vedou venkovskou krajinou a potýkají se se specifickými problémy, jejichž řešení je pro oživení železniční dopravy v řídce osídlených oblastech naprosto zásadní.
Projekt je rozdělen do dvou částí. V první fázi byly v těsné spolupráci s regionálními partnery identifikovány hlavní problémy bránící dalšímu rozvoji regionální železnice. Ještě letos na podzim pak bude zahájena druhá fáze - aplikace prvních opatření v praxi. Celý pilotní projekt bude ukončen na podzim příštího roku.

 

ŽSR , ZSSK , ČD , ÖBB , MÁV , PKP , , DB , SNCF , RENFE , , FS , FS Trenitalia , UIC , ŽOS Vrútky ,  ŽOS Zvolen , MDPT , Eurotunnel , IC a EC , , VÚD , Alstom , ZSE , VSE , Wagon Slovakia a.s. Bratislava , ŽU

Bratislava , Bratislava hl. st. , Bratislava-Petržalka , Trnava - Bratislava-Rača , Kúty , Trnava , Leopoldov , Galanta , Nové Zámky , Štúrovo , Komárno , Prievidza , Nitra , Čadca , Žilina , Martin , Zvolen , Poprad , Košice , Prešov , Čierna nad Tisou , TEŽ

ĽMJ , ETR 310 , 401 , 450 , 460/480 , 470 , 480 - Alfa Pendular , 490 , 500 , 650 , 680 , ICE / ICT , Sm3-S220 , TGV (-Atlantique, Duplex, -La Poste, -PSE, -Réseau , - P 01 , -Thalys , -AVE , -Eurostar , Eurotunnel , Transrapid , X 2/2000

 

 

 

Pravda

 

Národná obroda

 

 

Nový Čas

 

Hospodársky denník

 

Markíza

 

 

 

FINI

 

 

 

Siemens

Inzine

 

 


Strana vytvorená: 05-XI-2002  
Späť na " Železničné správy z tlače " (pr0244.htm)