Vozy se služebním oddílem řad BDmee a BDmeer

Ivo Mahel

V polovině osmdesátých letech bylo rozhodnuto o tom, že pro naše železnice budou nakupovány nové osobní vozy pouze s kotoučovou brzdou. Po dvacetikusové sérii vozů řady BRcm z roku 1984 pak velké dodávky takových vozů začínaly rokem 1986, a to jak z tehdejší NDR (řady Bmee a Amee, později Bymee), tak i z domácí vagónky ve Studénce (řada Btme, pozdější Bte).
Protože kotoučová brzda má jinou charakteristiku, než klasická brzda s litinovými brzdovými špalky, mohou v soupravě, kde jsou řazeny vozy s oběma druhy brzd, vznikat velké rozdíly v okamžité velikosti brzdicího účinku jednotlivých vozů a tím i podélné rázy; proto se také nedoporučuje kombinovat řazení vozů se špalíkovou brzdou do souprav “kotoučových" vozů a naopak. Starší služební vozy řady D 99-18 (původně řada Da z let 1957 - 1962), kterých byl relativní dostatek, navíc nemají tzv. “žluté” napájecí vzduchové potrubí, nezbytné pro zajištění funkce předsuvných dveří u vozů německé výroby. Tak vznikl naléhavý požadavek na dodávku většího počtu vozů, které by v soupravách nových vozů s kotoučovou brzdou plnily funkci vozu služebního.
Na základě zkušeností z úspěšného použití vozů dnešní řady BDs (původně BDa, později BDms) a z rozsahu využití jejich zavazadlového oddílu byla zvolena podobná koncepce; zcela nově však vznikl požadavek alespoň u vybraných vlaků umožnit přepravu osob na invalidních vozících, čemuž muselo být podřízeno uspořádání interiéru. Výsledkem se pak stala celkem stokusová série vozů se služebním oddílem, dodávaná vagónkou v Budyšíně (Bautzen) od roku 1987 ve dvou částech s odlišným řadovým označením, a to BDmee (51 54 82-70 001 až 074 s přípravou pro zabudování zvedací plošiny) a BDmeer (51 54 82-70 075 až 100, již z výroby opatřené zvedací plošinou pro invalidní vozu). Posledních 16 vozů řady BDmeer bylo přitom vyrobeno až v roce 1988.
Vozy těchto řad v zásadě vycházejí z unifikovaného typu X podle UIC a z konstrukce vozů řady Bmee, dodávaných v letech 1986- 1987. Jejich vozová skříň délky 26,1 m (přes nárazníky 26,4 m) je samonosná celokovová, svařovaná z ocelových plechů a lehkých profilů.
Byly použity podvozky typu GP 200 v provedení o nosnosti 25 t pro kotoučovou brzdu. Dvojkolí jsou vedena podélnými laminátovými pásnicemi, prvotní i druhotné vypružení je provedeno vinutými pružinami. Paralelně k prvotnímu vypružení jsou řazeny třecí tlumiče, k druhotnému hydraulické. Tahadlové ústrojí je neprůběžného provedení. Každé tahadlo má pryžoocelovou pružinu 400 kN; rám vozu je uzpůsoben I pro případné zabudování samočinného spřáhla. Šroubovka je dimenzována na zatížení 850 kN a tahadlový hák na 1000 kN. Trubkové nárazníky mají délku . 650 mm a zdvih 110 mm, prstencové pružiny při maximálním stláčení působí silou 320 kN. Tlaková brzda je soustavy DAKO s elektronickým protismykovým zařízením a s přestavovačem P-R (osobní-rychlík), kterým se mění nastavení tlaku vzduchu, přiváděného při brždění do brzdových válců. Na každé nápravě jsou osazeny dvě samostatné jednotky kotoučové brzdy typu BBW. Ruční vřetenová brzda je ovládána ručním kolem na představku vozu a pomocí lan a bowdenů působí na jeden podvozek. Pro ruční brzdu je na bocích vozu samostatný, mechanicky ovládaný ukazatel stavu odbržděno / zabržděno.
Okna těchto vozů jsou polospouštěcí o světlé šířce 1200 mm. Vstupní dveře jsou předsuvné, vybavené posilovačem otvírání a pneumatickým zavíracím zařízením a za jízdy jsou zablokovány tak, aby je nebylo možno zevnitř vozu otevřít. čelní dveře jsou dvoudílné posuvné, přechody jsou kryty pryžovými návalky dle UIC. Dveře zavazadlového oddílu jsou dvoukřídlé, posuvné do stran; u-vozů řady BDmeer je k těmto dveřím zabudována zvedací plošina a vedle dveří umístěna modrá návěstní světla.
Funkci vozu muselo být podřízeno i uspořádání interiéru. Za oddílem vlakvedoucího (po dlouhé době bez obvyklé vyhlídky) a zavazadlovým oddílem netradičně následuje prostorné WC, uzpůsobené i pro vozíčkáře (vybavené navíc sklopným pultem pro přebalování nemluvňat), a vedle je rozšířený oddíl pro jejich přepravu, opatřený sklopnými sedadly; u vozů BDmee je sklopných sedadel šest po obou stranách oddílu, u vozů BDmeer jsou jen tři. Podél zavazadlového oddílu, WC a oddílu pro vozíčkáře je chodba rozšířena pro pohyb invalidních vozíků: Teprve pak následuje pět oddílů druhé třídy v běžném uspořádání.

Výkres vozu řady BDmeer - pohled na stranu oddílů, pohled na stranu chodby, půdorysné uspořádání a pohled na čelo na straně ruční brzdy (na druhém čele vozu odpadá kapsa na levé straně). Dále jsou naznačeny rozdíly u řady BDmee - odpadá přístrojová skříň u dvoukřídlých dveří, zvedací plošina, modrá návěstní světla a v oddílu pro vozíčkáře je 6 sklopných sedadel. Pro přehlednost jsou kresleny jen detaily před osou vozu.

Příčky mezi oddíly jsou zhotoveny z překližek, oboustranně polepených umakartem, chodbová stěna, dveře oddílů a kyvné dveře v chodbě mají rámy z hliníkových profilů a výplně z dřevovláknitých desek polepených umakartem. Obložení stropu je rovněž dřevovláknitými deskami, oblepenými umakartem. Sedadla mají ocelovou kostru, pružinovou vložku, polštářování z pěnové pryže a mají látkový potah, v oddílech jsou vedle sebe 4 samostatná sedadla s částečně nastavitelnou polohou.
Vytápění vozu je jen elektrické, a to dvoukanálové teplovzdušné. Na rozdíl od souběžně dodávaných řad Bmee a Amee byly z výroby všechny vozy obou.popisovaných řad uzpůsobeny pro mezinárodní provoz (kód režimu, tedy první dvojčíslí v čísle vozu 51) a uzpůsobeny nejen pro naši "národní" vytápěcí soustavu 3000 V střídavých (50 Hz), ale i všechny další soustavy zapracované v mezinárodní úmluvě RIC (stejnosměrných 1500 a 3000 V, střídavých 50 Hz buď 1000 nebo 1500 V a 1000 V, 16 2/a Hz). Vlastní vytápěcí agregát má automatickou regulaci stejnou, jako u ostatních vozů z výroby bývalé NDR. Při venkovní teplotě nad 15°C a teplotě uvnitř vozu vyšší než 23°C se ventilátor teplovzdušného agregátu může použít pro větrání vozu. Prostory WC jsou opatřeny statickými větrací "Kuckuck".
Nátěr je proveden polyuretanovými barvami. Střecha je světle šedá, podvozky a veškerá zařízení na spodku vozu jsou černé. Bočnice jsou tmavě zelené a u řady BDmeer jsou navíc opatřeny charakteristickým širokým žlutým pruhem v podokenní části. Nápisy v tomto pruhu (vlastnická značka - původně ČSD s oválným olemováním, číslo a řada vozu) jsou černé, všechny ostatní nápisy byly z výroby žluté.
Elektrická energie pro veškerá zařízení ve voze je přiváděna z hnacího vozidla vysokonapěťovým vytápěcím kabelem a přes zařízení “CZE" (centrální zdroj energie - elektronický měnič) jsou tak napájeny i všechny spotřebiče malého napětí, jakož i trvale dobíjená vozová akumulátorová baterie, z níž je napájen rozvod malého napětí vždy při vypnutém přívodu proudu z lokomotivy. Baterie se též dobíjí zvláštním měničem v případě, že vůz je připojen na veřejnou trojfázovou síť 380/220 V.
Provozní osvětlení vozu je zářivkové s individuálními tranzistorovými měniči, nouzové a noční osvětlení je žárovkové. V prostoru WC je zásuvka pro holicí strojek s měničem, zapínaným samočinně po zasunutí zástrčky pomocným kontaktem v zásuvce. Vůz je dále vybaven zásuvkami 24 V pro ruční svítilnu a zásuvkami 220 V, které jsou však pod napětím jen tehdy, když je vůz napájen z venkovní sítě 380/220 V. Specialitou tohoto vozu je okruh zvonku s tlačítky, kterými si v případě potřeby může cestující přivolat pomoc do oddílu pro přepravu tělesně postižených nebo na WC.
Protože se v mezinárodním provozu používají jen některé z nich (prakticky výhradně řada BDmeer) a většina vozů bez zvedací plošiny slouží jen u osobních vlaků, posloužily prvky jejich elektrické výzbroje pro rekonstrukci vozů původních řad Amee a Bmee pro mezinárodní provoz (viz ŽELEZNICE č. 1/1995), některým proto byla v čísle změněna osmá číslice z 0 na 8 (tedy interval 82-78).
Vozy obou popisovaných řad se staly typickou součástí vozového parku ČSD, resp. ČD i ŽSR: Zvláštností se stal vůz č. 82-70 055, přestavěný v roce 1991 na měřicí vůz trakčního vedení MV 43603. Menšími změnami pak prošly i další vozy - například u vozu inventárního čísla 085 (a možná i některého dalšího) byla pro použití v expresu Ostravan vestavěna do zavazadlového oddílu (mezi posuvné dveře a oddíl vlakvedoucího) kabina pro použití radiotelefonu, okno zbaveno mříže a vůz byl na střeše opatřen anténou.

Základní technické údaje:

(Železnice 5-95)

	Strana vytvorená / Site created : 5. VI. 2000 Posledná aktualizácia / Last Update : 5. VI. 2000
	( bdmee.htm )