MLYNKY

V Mlynkách se těžila železná ruda již odedávna. K dopravě rudy na úpravu a zpracování se používaly po dlouhou dobu jen koňské povozy. Teprve rozvoj na konci 19. století přinesl do údolí Hnilce nová povrchová dopravní zařízení. Tehdy ještě údolím nevedla železnice, nejbližší nádraží se nacházelo za horským hřbetem, ve významném hornickém městě Dobšiné. A právě s ním byly Mlynky spojeny lanovkou, kterou dal postavit majitel dolů Filip Coburg okolo roku 1898 (od roku 1913 šlo o akciovou společnost F. Coburg, banské a hutni závody). Ruda v okolí Mlynek se těžila z žíly Filip a ložiskového tělesa Zuzana. Vytěžená surovina se z výše umístěných štol svážela ze svahu horizontálními drážkami a svážnicemi na sběrné místo u štoly v údolí a odtud 1,5 km dlouhou úzkokolejkou s dieselovou lokomotivou do pražírny u štoly Filip. Vypražená ruda putovala lanovkou na zpracování do vysokých peci společnosti v osadě Stratená. Cestou do Stratené lanovka v členitém terénu stoupala až do výše 1000 m.n.m. Coburgova společnost vlastnila rovněž některé doly v okolí Dobšiné. Nejvýznamnější důlní pole Vlčia dolina a Biengarten byly napojeny odbočkami lanovky. S nimi měla síť lanovek celkovou délku 12 kilometrů. Po určitou dobu mezi lety 1923 - 1933 se ruda dopravovala také lanovkou z Havraní doliny přes horský hřbet (1150 m.n.m.) do Vojtěchovy samoty, konečné stanice lesní železnice ze Spišské Nové Vsi .

Po roce 1918 procházela těžba surovin na celém Slovensku krizí. Nevyhnula se ani Mlynkám, kde byla těžba přechodné zastavena. V roce 1926 vyhasla poslední vysoká pec ve Stratené a huť byla zlikvidována. Síť lanovek se po zrušení stratenské větve zkrátila na 7,5 km (z toho hlavní trasa pražírna Mlynky - žst. Dobšiná 6 km). Vypražená ruda se poté vozila na zpracování do železáren v maďarském Ózdu. Otevřením železnice Červená Skala - Margecany v roce 1936 přebyla další možnost odvozu suroviny. Ve stanici Mlynky byla vybudována vlečka a nákladiště se zásobníky, ruda z pražírny se sem dopravovala také lanovkou.

Po druhé světové válce těžba a úprava železné rudy pokračovala nezměněným způsobem. V letech 1948 - 1963 byly Mlynky samostatným závodem v rámci národního podniku Železnorudné bane Spišská Nová Ves. Nejvyššího výkonu bylo dosaženo v roce 1953, potom těžba klesala. Konec spolu s likvidaci závodu a dopravních cest přišel v roce 1966. V Dobšiné skončila těžba na sklonku roku 1969.

Co lze vidět z pozůstatku dopravních cest v okolí Mlynek a Dobšiné:

• Těleso úzkokolejky od rodinného domku v místě bývalé pražírny k objektům bývalé štoly (dnes pila, v úrovni 760 m. n. m.). Hypoteticky též od pražírny západním směrem podél paty kopce k západnímu zhlaví stanice. V tomto úseku je cosi připomínající těleso.
• Těleso svážnice ve svahu za objekty s několika poházenými kusy železných součástí horní stanice (oběžné kolo)
• Těleso úzkokolejky od poloviny svážnice k portálu štoly František
• Těleso svážnice vycházející před štolou vpravo do svahu (délka asi 600 m), s několika dlouhými pražci pro dvě koleje a nahoře opět zbytky stanice (výška asi 1100 m.n.m.). Pozor - svážnice začíná na opačné straně potoka pod štolou František!
• Tři horizontální tělesa drážek (nepříliš patrná), odbočující postupné od svážnice doleva
• Na jejích koncích trasy kratičkých drážek na haldy, několik pražců, zapomenutý důlní vozík, kus kolejnice
• Srdcovku z drážky na haldu před zaniklou štolou, jednou z nejvýše položených (sem už přípojná úzkokolejka nevedla). Přístup k této drážce je z vrchní stanice svážnice vlevo, nejdříve po cestičce a poté v mírném klesáni po lesní cestě.
• Základy stožárů lanovky kolem trati v Mlynkách
• Základy napínací stanice lanovky (válcová závaží nedávno zmizela) u cesty nad nádražím
• Betonové torzo objektu neznámého účelu u trasy lanovky nad nádražím ve svahu vrchu Kruhová
• Základy odbočné a napínací stanice lanovky na kopci nad Dobšinou
• Těleso svážnice navazující na východní odbočku lanovky do Biengarten
• Těleso drážky od vrcholu svážnice včetně několika náspů odboček na haldy
• Další neobjevené pozůstatky (další drážky se vyskytují třeba nad štolou František)

Jaroslav Přibyl (redakční dodatky kurzívou)
Tulák č.8/1998, Klub dráhařů

Strana vytvorená / Site created : 7. IV. 2000	( h173-6.htm )