Hlavní údaje: 210

Vznik a popis

Ukončení provozu parních lokomotiv, vysoká energetická náročnost a velká úroveň vnějšího hluku v městských aglomeracích byly hlavní důvody, které vedly k vývoji elektrických posunovacích lokomotiv. V koncepci elektrických lokomotiv 2. generace pro Československé státní dráhy se uvažovalo s vývojem posunovacích stejnosměrných i střídavých elektrických lokomotiv v maximálně unifikovaném provedení.
Vzhledem k akutní potřebě objednalo federální ministerstvo dopravy vývoj prototypové lokomotivy v roce 1971 po ověření dobrých pracovních vlastností stejnosměrných posunovacích lokomotiv řady E 458.0 ( 110 ). Závod Elektrické lokomotivy ŠKODA Plzeň vyvinul a vyrobil prototyp počátkem roku 1973 a téhož roku byl po úspěšných ověřovacích zkouškách dodán ČSD. Prvních třicet sériových lokomotiv vyrobili v Plzni ještě v roce 1973, další v letech 1983 a 1988.
V souladu se zadáním vychází mechanická část z uspořádání stejnosměrných posunovacích lokomotiv. Lokomotivy jsou kapotové se střední kabinou strojvedoucího, která má dva diagonálně umístěné řídicí pulty. Na střeše kabiny strojvedoucího je sběrač proudu polopantografové konstrukce. Nízké, v přední části zúžené kapoty, umožňují dobrý výhled strojvedoucího při posunu i snadný přístup k trakčnímu zařízení. Podvozky jsou rovněž unifikované s lokomotivami řady E 458.0 ( 110 ), liší se pouze úpravami uložení trakčních motorů typu TE 006.
Elektrická část lokomotivy má moderní koncepci - jako první sériová lokomotiva měl tento typ tyristorovou regulaci. Do silového obvodu trakčního usměrňovače jsou zapojeny dva tyristorové antiparalelní fázově řízené regulátory napětí a dva diodové můstky zajišťující plynulou změnu trakčního proudu. Transformátor uložený pod kabinou strojvedoucího nemá odbočky. Trakční obvody a kombinované zapojení stejnosměrných trakčních motorů a jejich buzení umožňují normální jízdu v plném rozsahu tratových rychlostí a dva režimy pomalé jízdy pro posun a rozpouštění vozů na svážném pahrbku.
Lokomotivy mají na čelech zásuvky pro elektrické vytápění pro umožnění vedení lehkých osobních vlaků v zimním období.
Podobně jako u stejnosměrných posunovacích lokomotiv je i u lokomotiv střídavých odlišné barevné provedení prototypových a sériových lokomotiv. U prototypových lokomotiv spočívalo základní barevné řešení v kombinaci dvou odstínů modré (modř návěstní byla na kapotách a spodní části kabiny strojvedoucího a modř světlá na horní části kabiny). Rám lokomotivy, podvozky a boční a narážecí ústrojí bylo černé s bílým olemováním talířů nárazníků a bočních ploch obručí. Ozdobné pruhy na přední části kapot byly světle modré. Zábradlí a madla byla žlutá (žluť chromová). Sériové lokomotivy měly základní kombinaci ve stejném členění barev červeno - krémovou (červeň rumělka světlá a krémová světlá). Rám lokomotivy a střecha kabiny byly šedé (šeď střední). Tažné a narážecí ústrojí bylo černé. Sběrač proudu byl oranžový (oranž návěstní).
U prototypové lokomotivy byla v roce 1990 ve výrobním závodě rekonstruována elektrická výzbroj a lokomotiva je přečíslována na 209.001. Zajímavou rekonstrukcí, která byla počátkem roku 1991 ověřena v lokomotivním depu České Budějovice na lokomotivě 210.026, je úprava pro možnost cizího napájení na neelektrizovaných tratích z baterií umístěných v zavazadlovém voze.

Zdroj:173

URL o rušňoch ŽSR radu 210

	Strana vytvorená / Site created : 02-X-2000 Posledná aktualizácia / Last update : 26-I-2002
	( http://www.rail.sk/arp/slovakia/rolstock/210-2.htm )